|
|
Diverzita sladkovodních epigeických blešivců
Rutová, Tereza ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Blešivci, nejdiverzifikovanější skupina různonožců (Amphipoda), se vyskytují jak ve vodách mořských, tak i brakických a sladkovodních. Ve sladkých vodách pak existují formy obývající povrchové (epigeické) a podzemní (hypogeické) habitaty, přičemž tato práce bude zaměřena především na sladkovodní epigeické skupiny. Sladkovodní blešivci obývají pevninské vody všech kontinentů, avšak největší druhová diverzita je patrná v Palearktické oblasti. Nelze je však nalézt v povrchových vodách tropických oblastí. Tito různonožci jsou charakterističtí absencí larválního a jakéhokoliv rezistentního stádia. Jejich dnešní diverzita a distribuce díky tomu reflektuje historické události typu fluktuace hladin moří, orogeneze či zalednění od období paleocénu po současnost. Cílem práce bude shrnout, které procesy a ve které době diverzitu sladkovodních epigeických blešivců ovlivnily. Část práce se věnuje čeledím vyskytujícím se v Austrálii (Chiltonidae), na Novém Zélandu (např. Phreathogammaridae) a v Severní a Jižní Americe (Hyalellidae). Zaostřeno je však především na čeleď Gammaridae, do které by podle posledních studií měly patřit linie vyskytující se v oblasti celého Palearktu včetně endemických skupin v jezeře Bajkal a v celé Pontokaspické oblasti. V historii vývoje linií blešivců registrujeme mnohé případy...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
|
|
Diverzita sladkovodních epigeických blešivců
Rutová, Tereza ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Blešivci, nejdiverzifikovanější skupina různonožců (Amphipoda), se vyskytují jak ve vodách mořských, tak i brakických a sladkovodních. Ve sladkých vodách pak existují formy obývající povrchové (epigeické) a podzemní (hypogeické) habitaty, přičemž tato práce bude zaměřena především na sladkovodní epigeické skupiny. Sladkovodní blešivci obývají pevninské vody všech kontinentů, avšak největší druhová diverzita je patrná v Palearktické oblasti. Nelze je však nalézt v povrchových vodách tropických oblastí. Tito různonožci jsou charakterističtí absencí larválního a jakéhokoliv rezistentního stádia. Jejich dnešní diverzita a distribuce díky tomu reflektuje historické události typu fluktuace hladin moří, orogeneze či zalednění od období paleocénu po současnost. Cílem práce bude shrnout, které procesy a ve které době diverzitu sladkovodních epigeických blešivců ovlivnily. Část práce se věnuje čeledím vyskytujícím se v Austrálii (Chiltonidae), na Novém Zélandu (např. Phreathogammaridae) a v Severní a Jižní Americe (Hyalellidae). Zaostřeno je však především na čeleď Gammaridae, do které by podle posledních studií měly patřit linie vyskytující se v oblasti celého Palearktu včetně endemických skupin v jezeře Bajkal a v celé Pontokaspické oblasti. V historii vývoje linií blešivců registrujeme mnohé případy...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
host ::
RSS.